úterý 4. června 2019

Kontaktní čočky z eBaye - RECENZE a ZKUŠENOSTI

6/04/2019 09:33:00 odp.

- Updates incoming v závislosti na nových zkušenostech s čočkami -


No zdravím vás!

Pokud mě jako cosplayerku znáte, asi víte, že jsem docela dost low-budgetově založená a vyhledávám věci jen v nízké cenové ranži. A díky tomu mám taky 11 párů barevných kontaktních čoček za přibližně 700 Kč dohromady, zatímco na běžných obchodech bych takové množství sehnala za 2 200 - 5 500.

Jak je to sakra možný?

Na eBayi se čočky blíží výrobním cenám. A povím vám tajemství; z eBaye mnoho obchodů čočky skupuje a pak je prodává za nesmyslně draho na shopech. Takhle se vydělává. Koupíte je za 50 - 80 Kč a prodáte za 300 - 500. xD

Ale já vás sem nepřišla poučovat o obchodu s kontaktními čočkami (páč mám v tom ještě mezery. I mean hey, kde sakra seženu gremlin sclery za výrobní cenu?? Help?? xD), já jsem sem přišla ohodnotit a orecenzovat čočky, které jsem si odtamtud objednala, a přidat k nim odkazy. Hodně lidí to po mě totiž chce a já si říkám, že asi bude nejjednodušší posílat odkaz na tenhle článek.

Budu ho upravovat, kdykoliv získám nový zkušenosti s čočkama, které stojí za zmínku, anebo kdykoliv ozkouším nové čočky.

Tak jdeme na to.


V prvé řadě vás ale potřebuji upozornit na jednu věc: od přírody mám hnědé oči, respektive takový přeliv mezi hnědou a hnědozelenou, což jsou tmavé oči, ale rozhodně ne jedny z nejtmavších. Barvy čoček proto budou hodnoceny primárně dle toho, jak mi sedí na mých očích a nezaručuju vám proto, že vám budou barevně odpovídat. 



Prodejce č. 1

Červené

Moje úplně první čočky, které jsem si kdy z eBaye objednávala, měly červenou barvu - a právě díky nim jsem se vrátila do cosplayování. Používám je aktuálně aktivně na Suzuyu Juuzoua, ale upřímně bych řekla, že jsem si mohla objednat lepší.

Barva: Červená, s černým ohraničením a žlutým středem okolo zornice.

Komfort: Celkově s nimi nemám takový problém, rychle jsem si je zvykla nosit a nasazovaly se mi dobře. Bylo to první nasazování čoček, takže to logicky trochu zabralo, ale ve finále jsem byla absolutně spokojená.

Jako valná většina čoček jsou o něco větší, než duhovka samotná. 

Vzhled: Lze si jich snadno všimnout a lidé na ně často reagují, avšak nejsem si jistá, zda byla dobrá volba to, že mají žlutavý střed. Chybami se však člověk učí a já z nich i tak mám radost. 

Celkové hodnocení:

8/10

Odkaz:


*************

Prodejce č. 2

Modré

Pro svoje druhé čočky jsem si vybrala o něco jiného prodejce a možná to byla chyba.

Barva: Modrá s načernalým lemem po okraji

Komfort: Vcelku v pořádku, nedělají žádné problémy.

Vzhled: Na mých hnědých očích mi přijdou neskutečně tmavé, což tolik neodpovídá ilustračním fotografiím u produktu, kde jsou očividně přesvícené, aby to působilo, že jsou neskutečně jasné. Kvůli tomu jsem z nich byla zklamaná, jelikož jsem si pořídila něco, co prakticky není vidět. Od samého prodejce má sestra ještě zelené čočky, a i když má ona světlé oči, jsou sotva vidět. Chtěla jsem si objednat žlutý a od tohohle prodejce působily nejlíp, ale po tomhle si říkám, že... tak úplně ne. Ale jistá si tím nejsem; záleží i hodně na tom, co na trhu ještě je za tyhle ceny.

Celkové hodnocení:


Ne, nemají ten žlutý střed, jako je na obrázku.

-----

Šedé

Než mi dorazily modré, objednala jsem si od toho samého prodejce ještě šedé čočky. Hodit se mi budou na Kakashiho, Kanekiho a určitě ještě další postavy.

Barva: Šedá s načernalým lemem po okraji

Komfort: Vcelku v pořádku, nedělají žádné problémy.

Vzhled: Když přijely, musela jsem si je pochválit, protože působily krásně viditelně už při prvním nasazení. Jen nejsou opravdu tak úplně viditelné, jak by člověk chtěl; pořád jsou svým způsobem tmavé. Uvažuji, že si koupím nějakou fixu, která není toxická očím, a přitom je permanentní, a budu s nima dobarvovat čočky. Fakt.

Prodejce č. 3

Galaxy Fialové

Po objevení, že na eBayi mají za nějakých 70 Kč kontaktní čočky s galaxy motivem jsem se ocitla prakticky v sedmým nebi. Automaticky jsem proto psala kamarádce, zda mi je neobjedná, protože v tu dobu jsem ještě neměla kartu. 
Tyhle čočky nepřišly v běžných zalepených plastových nádobkách, ale rozkošných skleněných lahvičkách, které si furt uchovávám :3 U lahviček je boží, jakou protekci mají proti otevření - pokud tu kovovou vrstvu přerušíte, už to asi nezamaskujete. A novou taky jen tak neuděláte. 

Barva: Napůl modrá, napůl fialová, s hvězdičkami po celé čočce. Otvor pro zorničku není kruhový, ale spíš připomíná tvar galaxií samotných.

Komfort: Zvláštní. Přijdou mi na pocit o něco jiné, než na co jsem zvyklá. Špatné teda nejsou, ale jsou odlišné. Jo, a bacha na vysoušení. Pokud je necháte mimo tekuté prostředí, budou usychat strašně rychle. 

Vzhled: Moje oči jimi znovu prosvítají, jako už u spousty, ale navzdory tomu vypadají nádherně a na okrajích jsou skvěle viditelné. 

Celkové hodnocení:

7/10

Odkaz:

 (původní listing bohužel odstranili a tohle bylo jediné, co jsem vám našla :<)

*************

Prodejce č. 4

Tento prodejce mě mimořádně zaujal cenami, které se pohybovaly mezi 50 a 65 Kč. A i navzdory poněkud podezřelé ceně mi přišly čočky dost pěkné, tak jsem si najednou objednala dvoje. A rozhodně bych vám doporučila přečíst si každé hodnocení zvlášť, protože se to bude dost lišit.

Růžové

Původně jsem ani neměla postavu, na kterou bych je použila, ale chtěla jsem je prostě z principu, že bych za ně mohla zaplatit okolo 55,-. Jako neberte to omg.
Problém ale nastal, když přišly a já si je nasadila.

Barva: Světlá růžová na většině čočky, vnější okraj je černý, vnitřní okraj sytěji růžový.

Komfort: Nic neobvyklého, čočky se nasadí snadno, jednoduše vyhledají rohovku a usadí se na ni.

Vzhled: Na hnědých očích prakticky nejsou vidět.

To asi bylo největším zklamáním. Vypadají naprosto nádherně, ale na mých očích prakticky nebylo vidět nic. Začala jsem mít poznámky typu "měli do popisu zmínit, že pod ně potřebuješ minimálně bílý oči." A jelikož přišly dřív, než ty druhé od samého prodejce, jen jsem litovala, že jsem si objednala i zelené. Ale vydržte chvilku, čeká nás plot twist! 

Celkové hodnocení:

3/10

-----

Zelené

Barva: Světlá zelená na většině čočky, vnější okraj je černý, vnitřní okraj sytěji zelený.

Komfort: Nic neobvyklého, čočky se nasadí snadno, jednoduše vyhledají rohovku a usadí se na ni.

Vzhled: Čekala jsem to samé, co od růžových, a tak jsem byla naprosto dokonale překvapená, když jsem zjistila, že čočky jsou úžasně výrazné. Ségra má zelené čočky od prodejce č. 2 a ani ty nejsou zdaleka tak výrazné, jako tyhlety. Vypadají báječně. 

Celkové hodnocení:

9/10


Bohužel však ani jedny nevypadají jako na ilustračních obrázcích, což je nanejvýš mrzuté.

Odkaz:

Prodejce č. 5

Sharingan čočky

Viděli jste na AF toho prodejce s čočkami? Prej 500,- za jedny sharingany. Bitch please, tohle mě stálo 70,-. xD
Upřímně jsem byla strašně překvapená, že i sharingany jsem na ebayi našla za tak směšnou cenu, a byla jsem i docela nervózní, jaké budou a jestli náhodou nebudou až moc naprd, jestli nebudou prosvítat a všechno tohle. 
Povím vám ale, že jsou fakt bombový a určitě si od tohohle prodejce jednou objednám víc.

Barva: Čistě červená jako podklad (která proti jasnému světlu vypadá růžově, ale to není na čočce poznat a není to žádnej problém), vnější hranicí je tenká černá čára, v mezikruží mezi zornicí a vnější stranou se nachází trojice těch háčků z sharinganů a mezi nimi soustava čárek.

Komfort: Jelikož jsou větší, poněkud složitěji se s nimi manipuluje - dostat je na rohovku je trochu problém, protože by furt klouzaly po bulvě. Ale když už se tam jednou uchytí, tak není problém. Jen to chce je nechat si zvyknout. Kromě toho ale jejich potisk způsobuje, že okolo sebe nevidíte mlhavou červenou auru, ale vyloženě se cítíte jako v červeném kruhu, alespoň čas od času. Na to byste si měli rychle zvyknout, ale ten proces zvykání bude možná trochu divný. 

Vzhled: Skvělé. Nádherně výrazná červená je strašně skvěle viditelná a v obchodě se za mnou lidé otáčeli udiveněji, než u mých klasických červených čoček. Plus jejich velikost ještě dodává veškerý ten ráz. Neprosvítají. Už jen test na Kakashiho cosplay se mi s nima (resp. jen s ní, s jednou) se mi strašně líbil. Vnímám je jako ty nejlepší čočky, které vlastním. Bez prdele. 

Celkové hodnocení:

10/10

Odkaz:



V procesu doručování:


Prodejce č. 6

Bílé

Bílé čočky jsou po reakcích učitelů na moje červené už takový must-have. Potřebuju znát reakce. Potřebuju! xD

Recenze bude hned poté, co přijdou a já si je ozkouším.

Odkaz:


Bílé: MESH/Screen

Podle mě je tohleto trochu sázka na nejistotu, kupovat si mesh čočky, ale já to chci vyzkoušet. Prý by to očím ublížit nemělo.
Mesh čočky fungují na principu, že barvou zakrývají celou rohovku i se zorničkou a mají malé otvory, kterými se dá koukat skrz. V dobré míře by to oku ublížit nemělo, ale dám vám vědět, pokud z toho oslepnu. xD

Odkaz:


Prodejce č. 7

Crystal

Holt Jack Frost potřebuje lepší čočky. A tyhle vypadají báječně. Tak budeme doufat, že nejsou průhledné! :3

Odkaz:


Prodejce č. 8

Brilliant Blue

Pro případ, že by ty crystal čočky nebyly nejlepší. A taky protože jsou levný. A protože jsem chtěla hezký modrý. 

Odkaz:




Máte-li jakékoliv dotazy, stačí se mi ozvat do komentářů, do directu na cosplay IG nebo na Messenger, ráda vám pomůžu! ^^


pátek 31. května 2019

Můj první Animefest, kamerádi moji.

5/31/2019 02:10:00 odp.
Jak už jsem v předchozím článku zmiňovala, Animefest byl můj sen od 2015.

A letos jsem tam konečně kruci jela. 
A... chci vás obeznámit se svýma zážitkama a trochu se tak i vykecat, protože o m g.


Well, kde začít. 

PLÁNY

Zpočátku si říkám, že jo, super, jedeme na Animefest, máme kompletní cosplay na Suzuyu takže to bude super.

Pak mi došlo, že nemám nápady na nic jinýho a začala panika xD

Jelikož jsem měla jen bílou paruku, musela jsem počítat výhradně pouze s ní. Na tom obecně nic špatného nebylo tbh, protože s tím tak nějak problém nemám, bělovlasých postav existuje hodně. 

Teď ale spíš co jako vymyslet i s oblečením.

Jeden z prvních návrhů bylo nějaké fairy kei OCčko a toho jsem se i do samotnýho konce držela, i když jsem uvažovala i o Rize nebo FNaF Bonniem s mou shitty fialovou parukou. Fakt z toho nakonec sešlo. 

Další nápad byl Jack Frost, protože jsem ho u pár cosplayerů viděla a říkám si, že ok, to by třeba šlo dobře. 

Pak byl i mezi nápady Golden Freddy, ale nakonec jsem si řekla, že se asi budu držet toho původního plánu, alias OC - Suzuya - Jack. 

Po doručení černý paruky jsem to zase chtěla změnit, pak jsem s tím nebyla vůbec happy, chtěla jsem se na to vysrat a dostala jsem breakdown, ale to se těsně před conem stává, ne? :DD

Každopádně.

Fairy Kei/Galaxy OC:
Moje galaxy oblečení
Bílá paruka
Barevný sponky
Galaxy accessories. 
Ty doplňky (motýlci, kytičky a rohy) jsem vlastnorůčo vytvářela a upřímně mě to strašně moc bavilo, i když jsem nějakou dobu hodně strugglila s rohy. Nakonec jsem je zmenšila a přilepila na sponky a už to šlo docela dobře ^^

Suzuya Juuzou:
Bílá paruka
Bílá košile (kterou si teď už nebudu moct vzít do práce, páč na mě spadl Dabi a tak je teď spíš fialová)
Handmade kšandy (nikdy nedržely, potvory)
černý třičtvrťáky
sponky.

Byla sranda s těmi stitches, co má na ruce. Dělala jsem je akrylovou barvou. A drželo to! xD

Jack Frost:
Zábava, haha. Tady se rozpovídáme.

Nemohla jsem v žádným sekáči najít dobrou mikinu, a tak jsem nakonec vzala dvoubarevnou s tím, že ji nabarvím barvou na látku. Y I K E S. Úplně to nechytlo, i když něco málo naštěstí jo. Takže jeden důvod, proč nebýt happy.

Hůl jsem vyráběla z nakradených prázdných ruliček od igeliťáků. Jako teoreticky vzato jsem jen usnadňovala práci uklízečce, ale byla jsem přitom super sneaky a tak si toho fakt nikdo nevšímal nebo to ignorovali. Bylo to boží xD
Sranda pak byla to lepit dohromady a barvit. Ale pak už s tím problém prakticky nebyl tbh. Jen se mi to cestou na vlak zlomilo, a proto chci poděkovat tomu, kdo na cestě mezi Albertem a výstavištěm vedle šaliny upustil zbytek kobercovky či co to bylo. Týpku, zachránil jsi mě.

Čočky když přišly, tak jsem zjistila, že jsou kurva tmavý, vzhledem k tomu, že má Jack oči prakticky křišťálově modrý. A to mě děsně vytáčelo taky.

Ale i navzdory tomu... jsem si Animefest užila úplně maximálně. A nemůžu se dočkat, až to vysvětlím úplně všechno.

---------------------------------------------

PÁTEK


Po příjezdu, vybalení se a všeho tohohle jsem byla taková... zmatená. Upřímě jsem z toho měla strach, když jsem tam pochodovala mezi těma lidma, cejtila jsem se blbě a... všechno tohle. Byla jsem tak nějak mimo. 
Pak za mnou došla Kylu, elfí asasínka od nás z pokoje, s foťákem v ruce a že jde lovit lidi, tak jí tam pomáhám ulovit úplně skvělýho Gaaru na fotku... a díky ní se tak nějak víc chytim mezi ty lidi. 
Pak jdeme spolu do Alberta, koupíme donuty a čokoládu, najdu tu kobercovku, a cestou zpět najdeme venku lidi s jejich kamarádem, jak se fotěj. Tak samozřejmě začnem dělat kraviny, já už jsem trochu hyperaktivní, s Kikou na sebe ječíme o sto šest, pak tam k nám dotáhnu ještě Mizuki, se kterou jsem byla domluvená na setkání, a celkově... Jako už se začínám bavit víc, přestože jsem furt kinda shy. 
Pak se vracíme na pokoj a já do jedný do rána styluju paruku na Juuzoua (i tak to spadlo, ale nevadí xD) a pak se jde chrnět. Furt nechápu, proč nikdo nechtěl spát na tý posteli. Byla skvělá.

SOBOTA

Dabimu trvalo pět hodin, než byl hotovej, guys.
A já tam s ním trčím v koupelně, už hotovej Juuzou, fotím tam přiblblý fotky a celkově se snažím oživovat atmosféru. 
Dabi mě pak plánoval celou dobu zabít i guess, ale nakonec to neudělal. Divím se tbh.

Stitches na Juuzoua byly funny. Vyprázdnila jsem si totiž tubu od barev na sklo, abych to mohla naplnit červeným akrylem, kterým jsem si ty stitches udělala. Vypadalo to hezky, výrazně a nerozmazávalo se to, ale taky to nechtělo dolů. xD

Jako Juuzou jsem si sobotu hella užila. Běhala jsem po výstavišti, zastavila jsem se v Artist Alley u Hanči a Lin (Easei) a od obou jsem si na památku koupila placku, protože jsou proistě úžasný a já je zbožňuju. Normálně si placky zásadně nekupuju tbh. Ale tohleto, to byl must have. A prostě jsem jejich práci nějak, i když jen docela symbolicky, podpořit chtěla. A taky jsem si s nima tak prohodila pár slov a byla jsem za to strašně ráda QwQ
Taky jsem si po 4 letech od seznámení se mohla pokecat s Iharo a Giuru, za což jsem byla tak neskutečně happy, protože prostě obě jsou zlatíčka a já je tak strašně ráda potkala QwwQ

Pak jsem objevila... Hug Alley. A šlo to se mnou do kopru. xD

Většinu času jsem tak pak strávila tam, když jsem nebyla v KFC nebo na pokoji s Kikou, když si měnila cosplay. 

Hug alley je nádherná věc a já tam strašně ráda trávila čas a objímala všechny ty úžasný lidi tam. Naprosto báječný QwQ Potkala jsem tam díky tomu úžasný lidi, vyfotila se se dvouma Suzuyama (furt jsem na sebe angery, že nemám Suzuya fotku s Mizuki) a bylo to fakt dokonalý.

Pak jsme z hug alley šli na čajík, pokecala jsem si tam báječně s dalšíma lidma, pak se šlo ven a ostatní plánovali jít na nějaký promítání. Na mě popis toho dvouhodiňáku působil spíš jako porno, tak jsem zvedla kotvy a s dalšíma čtyřma lidma šla na afterparty. Upřímě mě to tam moc nebavilo, ale potkala jsem tam Felixe a pokecali jsme si, takže to mi za těch padesát korun stálo :3

Nakonec jsme šli na pokoj; přišli jsme tak v půl jedný -- a do tří hodin jsem byla vzhůru a házela po Báře svítící náramky. 
Boží.

NEDĚLE

Jídlo.
To bylo první slovo, co jsem po probuzení řekla. Kika se mě snažila něžně probrat (asi aby nedostala do obličeje, hh. Jako já po probuzení nemám sílu ani zvednout ruku, ale oceňuju tu její opatrnost), já se otočila, rozhlídla se po pokoji a říkám "Jídlo".

No, tak jsem si z lednice vzala svoji sváču a pak se připravovala na převlíknutí se.

Nějakou dobu jsem přemýšlela, jestli si na sebe teda nemám vzít to OC z pátku, vždyť je strašně kawaii a adorable a prostě boží.
Ale pak si říkám, že když už jsem se sem táhla s tou holí a mikinou, tak se na to nevyseru. Navíc jsem Jacka slíbila Mizuki.
Tak si oblíknu tu mikinu a hned přidávám storíčko, že v tomhle umřu. No nic, balím s sebou lahev vody, jdu si udělat nějakej ten makeup a můžeme jít. Nutno dodat, že s tím makeupem jsem nakonec vypadala víc jako drag queen, ale strašně se mi to líbilo a nechtěla jsem to měnit. Stálo mi to za to. 

Po příchodu na AFko sundavám boty a začínám si to tam zas procházet. Jsem v Hug Alley, potkávám Mizuki, procházím se a pak se zas vracím do hug lajny.

BYLO TAM SLUNÍČKO A DÍKY TOMU STRAŠNÝ VEDRO.
Takže po chvíli, co tam s těma lidma jsem, si říkám, že kašlu na to, dojdu na záchod, stáhnu ze sebe mikinu, hodim ji do umyvadla a pořádně ji rozmočím.
A to jsem taky udělala.
Pak jsem jako Jack nějakou dobu v Hug lajně studila každýho, kdo se přišel obejmout. Ale furt to bylo tak trochu málo.

TAKŽE
VE FINÁLE
jak jsem tam byla mezi lidma, tak si říkám "oh fuck it", naleju na sebe něco ze svý lahve a říkám "ledový objetí! Ledový objetí!!" 
Lidi si mě tam pak volali k sobě, ať je hezky ochladím, že jim je vedro af. A jak šel čas a už bylo po poledni, tak bylo vedro čím dál větší a můj fenomén ledových hugů se ještě rozšířil. 

Takže
místo abych stála v hug line, tak ji procházím několikrát po sobě
v durch mokrým oblečení
a chladím tam lidi.

A pak to vypadá tak, že si stoupnu před tu řadu, poleju se vodou a zakřičím "čerstvý ledový objetí!!!"

Kdybyste tak viděli, kolik lidí se na mě takhle sesypalo. xDDD

A to potom bylo furt. Lidi si mě volali, ať je jdu obejmout, a kolikrát mě prostě nechtěli pustit, protože jsem byla prostě takový ideální chladítko. Každou chvíli jsem tam běhala pro novou vodu, dostala jsem i druhou flašku, pak se to začalo zvrtávat a lili jsme po sobě vodu, byl mi vyhoněn klacek (myslím tu hůl; nemám vlastní penis a ani ho nepotřebuju xD) (a ano, prostě mi tam Naru honila hůl. Mám kamarády, jejichž mamky to viděly, a tak budu doufat, že je pustí příště xDD), a nakonec jsem tak trochu víc provokovala s tou vodou a skončila jsem s plným proudem vody do očí. Chvíli mi z toho blbla čočka a makeup byl v háji, ale myslím, že to stálo za to xDD

Takže... pokud byla sobota úžasná, tak neděle byla dokonalá. Díky tomu, že jsem byla prostě šašek, co na sebe přitáhl pozornost i přes to, že se svým cosplayem nebyl úplně happy, jsem se seznámila s obří bandou lidí a mám z toho obří radost. Dokonalý QwwwQ

Takže... Freezy Jacka si hodně lidí pamatuje. Jsem spokojená xD
A hodně lidí ho chce vidět někde na dalším conu. Ty bláho. A já si říkala, že "stejně jindy Jacka dělat nebudu, tak si ty čočky ani nemusím objednávat", a vono jo, voni to lidi chtějí. A po tomhle zážitku já teda taky xDD

Takže... budu hledat kdyžtak lepší mikinu, opravím na třech místech zlomenou hůl a objednám lepší čočky. A budu se mega těšit na další con, kam Jacka vezmu <3


(A tohle, to jsem vážně nečekala lidi. Fakt ne. Jsem si říkala, že neděle pak už nebude nic moc, že to bude nuda s takhle blbým cosplayem, A ONO SE STANE TOHLETO.)

INSTAGRAM TROUBLES

Možná víte, že na AF jsem původně jela s MJem. Kamarád ze školy, známe se už od základky. Cosplayoval Luciho, Dabiho a Lance. 

Well, navečír v sobotu vyfotím jeho, jak se líbá se svou přítelkyní v cosplayi na Shigarakiho, a s jejich svolením to hodím na svůj instagram.

Znáte to, když máte bězně na IG u obrázků do stovky lajků?

TOHLE ZA DVĚ HODINY ZÍSKALO 270

A DO DVOU DNŮ TO ZÍSKALO 4 000 LAJKŮ

takže jelikož je to na mým ig, cejtím se provinile, že za jejich věci sbírám lajky, tak se kvůli tomu chvíli "hádáme" (spíš se vytahujeme a máme kousavý poznámky) a já jim pak zedituju 16 fotek, aby měli co přidávat a na čem sbírat lajky. 
Ten svině má teď na každý tý ShigaDabi fotce minimálně 1 000 lajků a už má víc followerů jak já, hovado. xD

Ale já mu to přeju. Když se díky tomu cítí dobře, tak jsem za to ráda. Ale provokovat se s tím budeme tak jako tak xD

anyways

fotky aktuálně přibejvaj na

@Nauti_cosplay


středa 15. května 2019

Animefest byl tak trochu můj dream od 2015

5/15/2019 09:24:00 dop.

Jestli si to ještě někteří z vás pamatují, od roku 2015 jsem se začala vcelku aktivně angažovat v Creepypasta komunitě, založila si svůj Creepypasta blog a věnovala se tomuhle fandomu.


Díky této činnosti, a hlavně díky komunitě a primárně jedné mé známé, Jackie, jsem se dostala ke cosplayím a taky jsem chtěla začít cosplayovat. 

Prosím, nehledejte mý nejstarší cosplaye. Je to hrůza. xD

Každopádně právě díky tomu jsem se dozvěděla o Animefestu a už ve svých 14 letech jsem na něj strašně moc chtěla jet. Jenže by mi to prostě nebylo umožněný, protože god dammit, je to v Brně a mně bylo 14 let. xD

Tak jsem kolikrát jen sledovala, jak mí vrstevníci a kolegové z fandomu jezdí na Animefest, Akicon a podobně, a byla jsem ve skutečnosti fakt strašně sad, že nemůžu jet taky, přestože jsem se snažila sama sebe přesvědčit, že mi to vlastně nevadí. 

Přiznám se vám. Byla jsem z toho fakt strašně smutná. xD

Jak šel čas, tak jsem dokonce přestala doufat, že tam někdy pojedu. Kinda jsem ztratila naději, abych to tak řekla. Důvodem bylo primárně to, že mi to bylo rodičema rezolutně zavrženo už zezačátku a já měla strach se ptát. Obzvlášť v poslední době. Byly tu tak trochu issues s rodičema, a do toho tady nechci nějak zabíhat.

Jenže, my friends.

Tenhle rok jsem se začala bavit s MJem, jehož mamka mu už delší dobu povoluje jezdit na cony a podobně. S touhle osobou se znám už od základky samotný a pořádně si z tý doby nic nevybavuju, ale poté, co se dostal na gympl, jsme se začali tak nějak zdravit - zatím jsme se teda nějak extra nebavili, ale věděli jsme o sobě.
A takhle jednou jsme si já i on měli dojet na vyhlášení cen z výtvarný soutěže. Takže jsme se kontaktovali, že oba jedeme s mamkama, a že pojedem stejným vlakem a tak, a tak že bychom si mohli pokecat.

Původní idea byla, že asi prohodíme pár slov a jinak bude cesta probíhat mlčky. 

Oh boi were we wrong.

Prakticky celou cestu jsme prokecali o cosplayích, conech a podobných věcech, zatímco si naše mamky povídaly. A cestou zpátky jsem se teda rozhodla, že by se mohla na tohle téma zavést řeč i mezi našema mamkama, a nedlouho poté, co bylo mý mamce vysvětleno, o co jde, jak to probíhá a že je to neškodný, mi řekla, že jako jestli s někým pojedu, tak nemá problém mě tam pustit.

A od toho dne jsem stihla MJe představit Týně, pak i Migovi, pak nám MJ trochu víc představil Vítka a tímhle jsme tak nějak zformovali takový náš osobní menší kult. haha. říkáme si pudinkisti a líbí se nám satanismus.

Ale to je pro tenhle článek trochu nedůležitý, jen se snažím naznačit, že i někdo jako já si občas kamarády najde. xD

Každopádně teďka nedávno se Týna a MJ dost aktivně bavili o AnimeFestu, protože MJ for sure jede a Týna by jela taky. A já se o AF absolutně nezajímala, protože jsem měla za to, že to bude v červenci, kdy budu celej měsíc tak trochu busy.

Pak ale zmínili, že je to v květnu a já začala přemýšlet, že bych tam přeci jen mohla zkusit jet.

Největší issue pro mě ale bylo zeptat se doma, jestli bych mohla. Fakt jsem byla quite stressed, jestli mi to dovolí, nebo jestli se pak akorát budu cejtit jako blb. Na to mám vcelku kliku.

Jenže mamka s tím byla ok a táta to okomentoval jen větou "Kolik ti bude v květnu?"
Odpověď je 18, ma bois. Už jsem velká holka. 

Takže teď je ten největší problém stihnout cosplaye.

Kromě toho si už připravuju a nakupuju věci na další cosplaye na další cony. 
Yee, Nautík se nám zase dostala do cosplayů. Snad to tentokrát bude kvalitnější, než kdysi dávno xD

Na letošní AFko bych chtěla ideálně vzít:

Suzuya Juuzou //Tokyo Ghoul
Jack Frost //Rise of the Guardians
Prozatím bezejmenný OC //Sickspace

A rozhodně připravuju:

Kakashi Hatake //Naruto
Itachi Uchiha //Naruto
Sakura Haruno (s dlouhýma vlasama i guess) //Naruto
Suzuya Juuzou /Joker/ //Tokyo Ghoul:re
Toph //Avatar: The Last Airbender


...jo, začala jsem koukat na Naruta. ^^'
Docela závislácky tbh. Je to už asi třetí tejden a už jsem v půlce čtvrtý série? S takovouhle rychlostí rozhodně plánuju zkouknout i Shippuden, obzvlášť protože se mi ten univers strašně moc líbí.

To je ale vedlejší, alespoň pro tenhle příspěvek. Jo, pravda, začala jsem docela masivně koukat na seriály, během chvíle jsem měla skouknutýho The Last Airbendera jako nic, stejně jako The Dragon Prince a Tokyo Ghoula zase hezky od začátku (můj zážitek s nejvědomostí o čtvrtý sérii byl zajímavej, ale to asi až na jindy :D), mám rozkoukanýho Naruta, Kuroshitsuji, Darling in the FranXX a na plánu je toho ještě hodně do budoucna. :3

Anyways, na Juuzoua mi chybí pár detailů ke kšandám a tyč na Jasona (tu jeho přehnaně obří kosu). Jakmile seženu násadu, bude to asi všechno tak nějak perfektně hotový a budu připravená to vzít na AF. Ano, holy shit. Beru na AF tu obří kosu.
Cesta vlakem proto bude určitě zajímavá. Jesus christ xD

Na Jacka Frosta by mi ideálně mohly brzo přijít objednaný čočky, ale počítám spíš s tím, že nestihnou dorazit včas. Kromě toho mám ale hezky připravenou hůl, která je skoro dodělaná a udělala jsem ji, prosím pěkně, z nakradených prázdných ruliček od igeliťáků z obchodů. Jako pravda je, že to není ani tolik krádež, páč jsem jenom vzala odpad a odnesla si ho, ale i tak. :D
Co k tomu dodat. Lowcost člověka naučí kreativitě.

Dneska budu kupovat modrou barvu na látku, protože jsem si koupila neúplně modrou mikinu, kterou potřebuju na Jacka. Byla to moje záchrana tbh, protože jsem prošla asi troje místní second handy a nikde nic. Ani špetka z tmavomodrý mikiny s kapucí bez potisku a zipu. Až na jednu jedinou z dětskýho oddělení za 45,-
Jenže ta na sobě má sem tam světlejší modrý části, takže nezbývá nic než to obarvit. Ale na to, že jsem to sehnala takhle ve spěchu a za tak málo, jsem s tím absolutně spokojená.

Second handy jsou v tomhle fajn. Koupila jsem si tam 262x272 cm bílý látky za 45,-
A počkejte si, až vám povyprávím o tý dětský bundě, ze který jsem ušila vestu na Kakashiho.

Na poslední cosplay, s tím OCčkem, bych asi chtěla udělat prostě něco ve stylu fairy kei fashionu, jednoduše tak trochu kawaii, cute, adorable etc. Vidím to ale asi tak, že místo pastelových barev nasbírám všechny galaxy kusy oblečení a accessories, který mám, k tomu něco dotvořím, a bude to. Přeci jen mě to takhle bude tak trochu dost prezentovat. :D

Nejvíc mě mrzí, že jsem si všechno objednala strašně pozdě. (ok, všechno jsem si objednala v den, kdy jsem mohla začít používat kartu, a během dvou dnů jsem přišla o tisícovku, ale i tak to prostě nestihne přijít)
Takže všechny cosplaye, na který se fakt strašně těším, budu dělat až na nějaký con v budoucnosti. Ale aspoň to nebude uspěchaný a bude to stát za to :3

Strašně moc se tam těším, nemůžu se dočkat lidí, se kterýma jsem se domluvila, že se tam potkám, aaa… omg, první con ever.
Je to hustý.

A mám z toho mega radost.
See ya guys. :3

sobota 2. února 2019

Přemýšlet nad blogem jako podnikatel anebo v něm nechat volný proud myšlenek?

2/02/2019 02:55:00 odp.

Oh bois, hádejte, kdo zas přišel otravovat.


Dlouhou dobu jsem nad blogem strašně moc přemýšlela jako nad místem, které má přilákat čtenáře, kde má být pro lidi stále co ke čtení. Mělo to být ultra poutavé místo, kde si spousta lidí najde to své.

Jenže, jak mnozí z vás už asi ví, váš Nautík je absolutní magor.

Nevidím jedinou, vážně ani jednu jedinou šanci, jak bych dokázala stíhat něco takového se svým zaplněným denním rozvrhem a tvůrcovství ne-úplně-podporujícím prostředím. 

Nemůžu vysedávat hodiny u blogu, když píšu támhle něco pro DarkTown (a oh boi, těch věcí je strašně moc), támhle něco pro sebe, támhle něco dalšího pro DarkTown, kromě toho (a tento bod je primární) kreslím a maluji (na papír i plátna) a aktuálně dostávám i objednávky, a také se snažím alespoň nějak se držet v kontaktu s lidmi, rozvíjím svůj art instagram a strašně ráda bych rozvíjela ještě další věci, pak jsem támhle kývla na spolupráci, támhle kývla na spolupráci, a všechno mě to strašně baví a mám z toho strašnou radost, ale vtip je v tom, že blogování v tom smyslu, že budu mít blog pro čtenáře a budu na něm super aktivní a budu furt psát zajímavý články, do toho prostě nejde zapojit.
A ani na to nemám takovou energii a chuť.

Proto prohlašuji, že tu na to seru v tom smyslu, v jakém to mělo být vedeno. A hodlám se konečně pokusit se přesvědčit o tom, že můj blog bude povídací koutek, kde budu hovořit o nových událostech okolo, ať už na internetu, v mém životě nebo v jakýchkoliv jiných kruzích. 

Nejnepříjemnější warning sign tady, díky kterýmu je dost možné, že se budu bát tu něco publikovat, je moje rodina. Krucinál, a tohle mě dost sere. Protože se tady jednoduše cítím pronásledovaná, neustále pod hledáčkem, bez sebemenšího soukromí. 
Je mi skoro osmnáct let. Přijde to někomu normální?

Ale tohle téma si raději našetřím k další návštěvě psycholožky.

Každopádně to vypadá tak, že to tu ještě trochu překopu, přeházím tu widgety a podobně. Zpropaguji tu DarkTown (protože jsem do něj teď kind of magor, guys. Už mám i vlastní DarkTown tričko. xD), poodstraním přebytečné články a tak dále.

welcome back to Nautileen's lair


pondělí 10. září 2018

- Grafika - Wattpad Book Cover: Projekt: Creepypasta (dárek pro Michtoranuse)

9/10/2018 12:08:00 odp.

Je pravda, že se vcelku nerada zdržuji v Creepypasta komunitě na Wattpadu; vždycky mě pak mrzí, když pozoruji, jak lidé bezohledně kopírují cizí překlady. 


Ale i tak jsem přesně tohle nedávno udělala zase.

Ale místo toho, abych se tím nechávala vytáčet dál a dál, jsem najednou spatřila zajímavou fanfikci, které jsem si snad předtím nepovšimla. 


<asi jde o takovou menší propagaci autora s přezdívkou Michtoranus. Nevím, prostě se mi to líbilo>

Příběh je originální, neobvyklý, a přijde mi čtivý. A ráda podpořím nové autory. Takže kromě přečtení všech dostupných částí a jejich okomentování jsem se také nabídla, zda by nechtěl cover, jelikož jsem na něj dostala nápad a možná bych mohla říct, že v photoshopu a tvoření coverů jsem již trochu advanced.

Když mi to bylo povoleno, nadšeně jsem se pustila do práce.


Vlastně to bylo strašně jednoduchý, ztvárnit myšlenku. Je to tvořené obrázkem lesa, obrázkem mračen (Jelikož obrázek lesa měl moc malý prostor nad sebou, tak jsem mračna musela přidělat dalším obrázkem. Jak je možné, že to není vidět? Jde o jedinou věc. Blending. Trochu si pohrát s blendingem vrstvy.), obrázkem očí (kde jsou duhovky přebarveny na červeno), duplikovaným červeným light beamem napasovaným na očích (a aby nebyly stejné, je jeden pootočený), a populárním obrázkem Slendermana s modrým pozadím, které jsem pomocí ctrl+u v photoshopu přebarvila na červeno.

Nic těžkého. Prostě čistě zábava :D

Light beam mi ale dal chvilku zabrat, protože jsem sehnala bílý a ten nešel nijak přebarvit ani upravit. Takže jsem nakonec musela hledat jiný.

Ale to je jediná komplikace.

Nejdéle mi asi nakonec zabralo vybírání fontů, protože jsem do odlišných písem tak trochu cvok a mám jich přes... 400?
Nekoukejte tak na mě. xD
Proscrollovala jsem všemožné možnosti a nakonec se rozhodla pro tuto kombinaci. Nepřijde mi to tak strašné.

A autor příběhu z toho měl radost, což i mě naplnilo radostí :D

Zaujala-li vás knížka podle obalu, neváhejte a pusťte se do čtení ^^
https://www.wattpad.com/story/155274097-projekt-creepypasta

Cover má právo použít jen Michtoranus.

Jen bych ale ráda upozornila na to, že covery na cizí příběhy dělám z důvodu nedostatku času vážně výjimečně. Prozatím nemá cenu si u mě něco objednávat, protože se k tomu prostě nebudu moci dostat. 

úterý 28. srpna 2018

Proč nedělám Creepypasta OCčka?

8/28/2018 09:51:00 dop.

Mám hromady nápadů na nové a nové postavy.

A hlavně na postavy s tragickým backstory a se sklony k sadismu.

S těmito nápady bych mohla vytvořit tucty Creepypasta postav, které by však prakticky byly pořád o tom samém utrpení. Toho je v Creepypastě strašná hromada a už to prostě nedělá tu starou dobrou Creepypastu. Už z toho jsou prostě kraviny o OCčkách, kde se každý snaží proslavit, a proto vymýšlí absurdnější a nesmyslnější příběh.
Mohla bych být taky jednou z těch a vybrat si nějakou z mých postav, která hodně trpí a nemá problém se způsobováním fyzické bolesti až smrti.
A mám jich tu docela dost. Werdaish (kterou nechávám trpět asi nejvíc), Farion (který je druhý z těch, co trpí nejvíc), Kirelaj, Rallar, Srildein, Tarudish, Auree, Rafielle, Naitria, Shendrai, Aaron, Jess, Oliver, Enarya (a mám sto chutí sem připsat i Vilana, jen tak z prdele, abych viděla reakci Maky xD). Mohla bych pokračovat dál, ale pak bychom se dostali až k těm, u kterých utrpení tak závažné také není. Pak bychom se dostali až k těm, kteří mají cool design, který stojí za zpracování. Třeba takový Lazien se zelenou kůží a rohy, temně zelenými vousy a vlasy svázanými do culíku a jedním okem bílým, druhým oranžovým, navíc jeho obočí je ve formě takových plných teček nad očima. Prostě jsem si hrála v rinmaru games.
A i z takových bych mohla udělat Creepypasta OC, mohla bych se tu zase pokoušet nějak proslavit svou postavou (lol, jako kdyby nestačilo, že jsem se docela "proslavila" svým starým blogem a shitloadem překladů + vytvořením a rozšířením #STCPF, haha (uhm, Nauti, za STCPF už ti nikdo žádný zásluhy nedává, protože na tebe všici serou)).

Ale já to neudělám.

pondělí 20. srpna 2018

Začínám s komiksy

8/20/2018 03:58:00 odp.

Vždycky mě to fascinovalo.


Docela nedávno jsem koukala na videa Marka Crilleyho a sledovala, jak pracuje na svých komiksech a jak dává v youtube videích rady, co dělat, co zlepšovat, jak si s čím poradit. 

Ve své minulosti jsem měla období, kdy jsem vážně chtěla pracovat na komiksech - kdysi to byl jen jednoduchý příběh o zvířátkách, načrtnutý ledabyle. Mohlo mi být maximálně jedenáct let.

Potom tu byl pokus o zkomiksování Masters of Cyberspace. Pořád mám v sešitě ještě pokusy na to, ale nikdy to nějak nebylo ono a navíc na to nebyl čas, tak jsem to odložila na dobu neurčitou.

A v aktuální době prázdnin jsem přemýšlela, jak bych jen mohla zkombinovat moji vášeň k sólování ve hře World of Warcraft (jistěže ráda hraju s někým, ale častěji u toho sedím prostě sama :D) se svým blogem a svou tvorbou, a při konverzaci s Migdosem mě napadlo, že bych mohla udělat nějakej "fotopříběh". 
Trvalo mi asi den, než mi došlo, že to je prakticky návrh na komiks.
Ale naprosto osraný komiks x'D 
Řekněme, že jsem potřebovala vědět, zda mě to bude bavit a zda to bude vypadat dobře; potřebuju se do komiksování nejprve nějak vžít, a až poté se do toho vrhnout úplně. 
Takže jsem se rozhodla prostě nafotit screenshoty a sestavit z toho komiks.

úterý 14. srpna 2018

Playlisty, hudební objevy, celkově hudba

8/14/2018 12:33:00 odp.

Strašně moc chci psát všechny tyhle články o hudbě.


Hrozně moc mě baví se tady na blog vykecávat o nových písničkách, dělala bych to pořád dokola.
Pamatujete si na článek Hudební tsunami k roku 2018? Tak přesně takhle.

Furt mi ale něco bránilo.

A až teď jsem se rozhodla, že se na tu zábranu prostě vyseru.

O co jde?

Tak trochu o víc věcí.

Zaprvé,
články s hudebními objevy mám tady v rozepsaných očíslované chronologicky a předpřipravených seznamů, které chtějí dopsat, je tu prosím pěkně 15. A dlouho jsem váhala, jestli je mám doplňovat všechny najednou do minulosti, až je dopíšu, nebo jestli je mám publikovat od jedničky v přítomnosti, až je dopíšu všechny. Ale čas běží a běží a ještě není ani jeden hotov, což mě brzdí, protože mám nové věci, o kterých chci mluvit. 
Můj perfekcionismus by trochu trpěl, kdybych to zpřeházela. Alespoň to jsem si myslela. 
Ale jak se tak v poslední době učím analyzovat sebe samotnou, zjistila jsem, že to takhle smýšlím hlavně pro komfort čtenářů a že by to mně osobně nevadilo.

A víte vy co?
Udělám to tak, jak to chci já. Zaprvé - aby tu něco bylo; zadruhé - protože si myslím, že stejně nemá cenu to řadit chronologicky; jistě, čísla tam jsou, a to asi stačí, protože ta seřazenost nemá tak úplný význam. 
A že lidé se zájmem o tuhle hudbu si to rádi přečtou co nejdříve.

Zadruhé,
mám kromě hudebních objevů i playlisty. To by znamenalo, že budu o jedný písničce kecat víckrát a často úplně odlišně.
"Nebude to vadit?" říkala jsem si a díky tomu se od toho držela dál.
Ale sakra nebude! okřikuji se teď. Myslím si, že pokud se někdo dostane ke čtení těchto článků, rád si přečte cokoliv s hudbou, ať je to dřív, nebo později.

Prostě bych se měla přestat tolik bát něco publikovat.
Bojuju s tím, guys.
A zatím vidím pokroky :3

See ya!
(Nezapomeňte, už zítra tu je prolog FWU x3)

středa 8. srpna 2018

Forever With Us

8/08/2018 05:03:00 odp.

Anotace:

Ne v každé pizzerii najdete roboty, kteří svými koncerty tvoří zábavu dětem. Je pravda, že jde o obrovské lákadlo pro nejmladší, ale za jakou cenu?
Přes den se chovají tak, jak jsou naprogramováni. Baví děcka.
Přes noc se z nich stává noční můra pro nočního hlídače, jelikož ožívají a jejich chování je nepředvídatelné - ale mají jasný cíl. Dostat nočního hlídače.

Avšak co se stane, pokud se do pizzerie někdo dostane mezi zavíračkou a začátkem práce nočního hlídače?

Hovno

8/08/2018 04:06:00 odp.
HovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovnoHovno

Aktuální Wattpad příběh

© Nautileen 2019. Používá technologii služby Blogger.