úterý 31. července 2018

- Art - Představuji vám Werdaish

7/31/2018 09:47:00 dop.
K napsání tohoto článku mě inspiroval příspěvek od Ami, ve kterém hodlá kreslit několik postav podle base. A tak... mě napadlo se taky zapojit, se svou novou postavou.

Představuji vám Werdaish.

Tato bytost zatím nemá přesně určený druh či původ, a vytvořila jsem ji za účelem nějak přesouvat svou bolest a trápení do někoho dalšího, abych to nemusela všechno držet v sobě. Fiktivní postava je na toto vcelku ideální i guess. 

pondělí 30. července 2018

Historie Forever With Us

7/30/2018 11:13:00 odp.

Tato fanfikce se se mnou táhne už strašně dlouho.


Původní nápad nevznikl dlouho poté, co jsem si založila svůj Creepypasta blog v březnu 2015. Takových téměř dvacet dní po založení blogu vyšel první díl příběhu a rychle nabíral na oblíbenosti.
Nápad jsem dostala kdysi dávno, mezi datem založení starého blogu a datem vydání prvního dílu, když jsem si na google obrázcích vyhledávala lidské verze animatroniků z Five Nights at Freddy's.

Považovala jsem to za kravinku a psala jsem to hlavně proto, že to bavilo mě - a světe div se, začalo to nesmírně bavit i čtenáře.
Dlouho nesla fanfikce jen název FNAF 2 FF, a až někdy okolo roku 2016 jsem vymyslela jednoduchý název "They can't know...", což mi nyní nepřijde gramaticky správně.

středa 18. července 2018

Odbourávání hranic představivosti

7/18/2018 10:00:00 odp.

Složky.

Všechno, v čem jsem kdy pracovala, byly složky.

Nikam tenhle nápad nezapadá? K ničemu se nehodí? Zahodit! Není to tam potřeba!

A přesně toho se nyní potřebuji zbavit.

Je hrozně krásný mít ve věcech pořádek. Roztřídit si, co kam patří. Právě v tomhle momentě se setkávají dvě složky mé mysli, jedna naprosto chaotická a druhá nesmírně pořádná, a hádají se o tom, kdo vskutku jsem. Tohle mě často zanechává mimořádně zmatenou ze sebe samotné, zrovna jako další paradox, protiklad - obrovská představivost plus má snaha ji omezovat.

Začala jsem všechno třídit do složek.

úterý 17. července 2018

Sadie Serenade [CreepyPasta] CZ

7/17/2018 09:00:00 odp.

Miluju písničky. Nejenom jejich poslouchání, ale taky i zpívání. Většinou patří mezi moje nejoblíbenější od Taylor Swift, Lady Gagy a dalších slavných zpěvaček.

Nicméně se mi před čtyřmi lety stalo něco, co mou lásku k písničkám zničilo... a to trvale.
Byla jsem studentkou na Junction City High School (Teď jsem zrovna na K-State University) a měla jsem tam kamarádku. Její jméno bylo Sadie.

sobota 14. července 2018

DEAR CREEPYPASTA FANDOM, YOUR STIAK IS FUCKING BACK

7/14/2018 08:46:00 dop.
Nevím, zda si někdo z vás pamatuje na doby, kdy jsem byla "nepatrnou" překladatelkou Creepypasty na blogu https://kingdom-of-creepypasta.blog.cz/, ale pokud tu někdo takový je a ten blog ho bavil, byla bych ráda, aby zbystřil své smysly, protože přináším revoluční zprávu!

Může za to hlavně ProjectMasked
a jeho vůle číst Creepypasty na youtube. Nejen že jsem mu dala přístup ke všem svým překladům z tehdejších dob, dokonce jsem mu i nabídla, že případně přeložím něco nového.

A tak mě napadlo...

Kdysi jsem na tom blogu napsala článek, že odstraňuji překlady, protože je přeložil někdo jiný. Snažila jsem se být tak vstřícná vůči ostatním, že jsem nedbala na sebe.

Well, fuck it.

čtvrtek 12. července 2018

Nest of Spiders/Pavoučí hnízdo [CreepyPasta] CZ

7/12/2018 06:14:00 odp.


Před týdnem, po několika letech života mimo rodinu, jsem se konečně vrátil zpátky. Co jsem dělal, kdo jsem a proč jsem byl tam, kde jsem byl, není důležité a nemá to žádné velké spojitosti s tím, co se mi stalo. Můj soukromý život ani není něco, co by mohlo někoho zajímat. A taky bych mohl zmínit, že jsem se nikdy předtím nebál pavouků, dokonce jsem si jich ani nevšímal. Bylo mi jedno, jestli byli za nábytkem, anebo někde venku. 
Chtěl bych vám teď povyprávět o tom, čím jsem si prošel, a že to, co jsem začal cítit, není obyčejný strach z pavouků. Je to něco víc, něco mnohem víc, než strach, něco na způsob arachnofobie.
Odteď mám důvod se jich bát. 

středa 11. července 2018

Otakárek ovocný

7/11/2018 07:54:00 odp.

Odmalička zbožňuji motýly. Už jako dítě jsem si hrála na motýlí vílu a obdivovala krásu těchto něžných, okřídlených bytostí. Jsou prostě něčím nádherným, něčím naprosto překrásným, tak něžným, křehkým, a pomíjivým.
Nedávno jsem procházela kolem sousedovic keře, který je pokaždé obletován přímo smečkou motýlů, povětšinou jde o babočky paví oko. Vždy se na to koukám s naprostým úžasem. 
A náhle spatřím, jak keř obletuje tato nádhera. 
Otakárek ovocný.
Docela mě tíží se k tomuto přiznat, ale chytila jsem jej do hrsti a o pár kroků dál jsem jej vypustila ve svém pokoji. Čistě z důvodu několika málo fotek. Vzápětí jsem jej hodlala pustit zpět, což jsem také udělala. 

Ale s fotografiemi obsahující tuto nádheru jsem spokojenější, než bych kdy mohla být s fotkou motýla.

Aktuální Wattpad příběh

Spolupráce

Autorská tvorba

Originální charaktery (OC's)

Recent

recentposts
© Aurora Akkaris 2017. Používá technologii služby Blogger.

Random

randomposts